Volná pracovní místa
- Klinický psycholog / psycholožka
- Psycholog ve zdravotnictví
- Lékař/ka psychiatrie - absolvent, lékař v přípravě...
- Lékař/ka psychiatrie s atestací / s ukončeným kmenem
- Lékař/ka internista
- Všeobecná sestra (bratr) / praktická sestra (zdravotnický asistent)
- Všeobecný sanitář
- Ergoterapeut, ergoterapeutka
- Nutriční terapeut/ka
- Peer konzultant
- Pracovník stravovacího provozu - rozvoz stravy (NE řidič)
Navštivte náš profil
Dobrý psychiatr si je vědom, že aktivní zapojení rodiny a blízkých významně přispívá k zotavení pacienta a prevenci relapsu.
 |
Informujte se o léčbě Lékař (psychiatr) bývá jediným pracovníkem oddělení, který je oprávněn podávat informace rodině a blízkým pacienta o jeho léčbě, a to za předpokladu, že s tím pacient vysloví souhlas. Informovat rodinu o diagnóze, léčbě, prognóze onemocnění – to je minimum, které můžeme od lékaře očekávat. Lékaře se však můžete ptát i na další informace, které potřebujete vědět: „Jak se mám připravit na návrat nemocného domů? Co mám dělat, když se můj blízký začne chovat tak a tak?“ apod. Otázky si sepište předem a při rozhovoru s lékařem si dělejte zápisky. Pokud nemůžete lékaře dostihnout, zkuste oslovit peer pečovatele, zda by vám nepomohl kontakt zprostředkovat. |
 |
Zapojte se do plánování léčby Součástí moderní léčby na psychiatrickém oddělení je plánování péče. Podílí se na něm zdravotničtí pracovníci a někdy i peer konzultanti a pracovníci komunitních služeb. Dobří psychiatři do plánování péče zapojují i rodiče a blízké pacientů. Pokud vám lékař tuto možnost nabídne, je velice přínosné ji využít. Budete se pak účastnit schůzek týmu s vaším blízkým a společně plánovat jeho péči. V průběhu těchto schůzek se dozvíte řadu užitečných informací, můžete mluvit s pracovníky různých odborností (psycholog, sociální pracovník, peer konzultant ad.) a zjistit od nich užitečné informace. Před propuštěním vám také pomohou připravit Krizový plán a Protikrizový plán – viz sekce Usnadněte propuštění domů. |
|
Rodinná terapie a pobytová terapie Terapeutická sezení s rodinou mohou být součástí léčby na některých odděleních (např. u léčby závislostí). Některá oddělení umožňují krátkodobý pobyt členů rodiny a blízkých osob přímo na oddělení. O těchto možnostech vás informují pracovníci oddělení. |
|
 |
Máte možnost podat stížnost Pokud nejste spokojeni s léčbou vašeho blízkého a pracovníci oddělení nereagují na vše požadavky a výtky, jste oprávněni podat oficiální stížnost. Instrukce, formuláře a schránky na stížnosti bývají umístěné na oddělení a někdy i ve veřejných prostorách nemocnice. Příslušný formulář a postup také najdete na internetu. Zařízení má povinnost vaši stížnost prošetřit ve stanovené lhůtě a zaslat vám oficiální vyjádření. V moderních nemocnicích by tento proces měl být důvěrný a bez konfliktu zájmů, aby nedošlo k narušení přístupu personálu k vám a pacientovi. |
Propuštění domů se někdy obává pacient, ale častěji jeho blízcí. Někdy mají ještě v čerstvé paměti neobvyklé chování a příznaky u svého blízkého před hospitalizací a obávají se, že se krizové situace mohou opakovat: „Co máme dělat, když se to objeví znovu? Jak se máme k „nemocnému“ chovat?“
Rodina by měla být na návrat svého člena z nemocnice připravená, dobře informovaná a klidná. Jak se dobře připravit na propuštění? Pokud jste se aktivně zapojovali do léčby nemocného, budete pravděpodobně při propuštění dobře informováni o jeho diagnóze, příznacích i prognóze onemocnění. Dobrá informovanost je nelepším lékem na nejistotu. Na propuštění se však můžete připravit ještě lépe.
 |
Připravte si Krizový plán Kvalitní psychiatrická oddělení před propuštěním pacienta zpracují s ním a někdy také s jeho blízkými tzv. krizový plán. V krizovém plánu obvykle najdete odpovědi na následující otázky:
Výhodou krizového plánu je, že když nastane krize, nemusíte nic řešit a vymýšlet. Prostě postupujete podle plánu a nemocnému nabízíte lidskou podporu a staráte se o jeho pohodu a bezpečí. |
 |
Vytvořte Protikrizový plán Někdy se mu také říká „Plán časných varovných příznaků“, což dobře vysvětluje, o co se jedná. Většina duševních onemocnění nezačíná náhlou krizí, ale rozvíjí se postupně. Protikrizový plán nám pomáhá zajistit, abychom hrozící relaps nemoci rozpoznali včas, ještě předtím, než dojde ke krizi. Obsahuje tyto informace:
Protikrizový plán nám pomáhá být pozorní k prvním příznakům zhoršení a říká nám konkrétně, co máme dělat, aby to bylo pacientovi příjemné a pomáhalo mu to. |
 |
Zajistěte návaznou péči Lékař někdy pacientovi doporučí typ následné péče po propuštění z nemocnice, např. docházení do psychiatrické ambulance, k psychologovi apod. Tyto služby mohou mít dlouhé objednací doby, proto bývá užitečné návaznou péči domluvit co nejdříve, klidně ještě před propuštěním pacienta domů. |
 |
Postarejte se o propuštění a návrat domů Je v zájmu pacienta i jeho blízkých, aby byl propuštěn domů co nejdříve. Bývá vhodné pacienta nezatěžovat organizací cesty a zajistit mu odvoz domů. Samotné propouštění z nemocnice může být náročné: přebírání dokumentů a peněz svěřených do úschovy, balení oblečení… A hlavně od lékařů sami získejte všechny potřebné informace a instrukce k léčbě doma. |
 |
Doma udělejte potřebné změny Nemoc, kterou trpí váš blízký, má mnoho dalších lidí. Nejste v tom sami! Jak sami První dny po návratu domů mohou být náročné. Můžete-li, vezměte si volno z práce nebo zajistěte podporu jiného člena rodiny (prarodiče). Dohlédněte na to, aby váš blízký užíval předepsanou medikaci a navštěvoval návaznou péči. |
 |
Podpořte zotavení vašeho blízkého Dnes je poměrně běžné, že lidé užívají léky na různé nemoci, a přitom jim to nijak nebrání žít aktivní a naplněný život. Berou například léky na tlak, na cukrovku, na klouby apod. Podobné je to i s psychiatrickým onemocněním. Váš blízký může někdy léky užívat dlouhodobě, to ale neznamená, že je třeba k němu přistupovat jako k nemocnému člověku. Podobně jako s tlakem a cukrovkou je třeba „hlídat“, aby nedošlo k relapsu nemoci, ale jinak může váš blízký žít zcela běžným životem – pracovat, milovat, sportovat atd. Nemusí tedy nastat úplné „uzdravení“ nemoci, ale může nastat úplné „zotavení“ k běžnému životu. |
|
Vytvořte správné prostředí Vytvořte doma prostředí příznivé pro rekonvalescenci. Zkuste odstranit z domácího prostředí věci, které mohou zhoršovat pohodu vašeho blízkého (konflikty mezi rodiči, hluk apod.).
|
|
 |
Pomozte nastavit a dodržovat denní režim Dále je třeba nastavit pro vašeho člena rodiny zdravý denní režim a program. Klid a správné zotavování rozhodně neznamená pasivní nečinnost! Zároveň ale rekonvalescenta nepřetěžujte. Mějte přiměřená očekávání a dávejte mu takové úkoly, které zvládne. Kdyby lékaři neměli pocit, že pacient zvládne běžný život s vaší podporou, nepropouštěli by ho domů. |
 |
Vedlejší účinky léků Některá psychofarmaka mají určité vedlejší účinky. Může to být útlum, přibírání na váze, snížení sexuálního apetitu, zvýšení či snížení chuti k jídlu apod. Vždy se na ně zeptejte lékaře, abyste dokázali rozlišit příznak onemocnění a vedlejší účinek léku. Vedlejší účinky moderních léčiv bývají snesitelné. |
|
Zdravý životní styl je pro mnohé možnost, ale při psychiatrickém onemocnění nutnost. Pokud váš blízký žije sám, na jeho zdravý životní styl může být potřeba dohlédnout.
|
|
 |
Pozitivní přístup k životu Duševní onemocnění může vést ke zklamání ze života, smutku ze ztráty zdraví či životnímu pesimismu. Proto je dobré podporovat pozitivní stránky života vašeho blízkého, pomoci mu naplňovat jeho potřeby a sny. Všímejte si, co mu dělá dobře. Ptejte se ho, co ho baví a podpořte ho v těchto aktivitách. Každý někdy potřebuje jemné postrčení, ale když se k aktivitě přimějeme, nakonec si ji užijeme a za postrčení jsme vděční. |
 |
Práce, studium, partnerské vztahy Ano, ano, ano. Většina pacientů se z psychiatrického onemocnění úspěšně zotaví, takže práci, studiu a partnerství nic nebrání. U závažnějších onemocnění je dobré volit zaměstnání a studium, které rekonvalescenta nepřetěžují a nenarušují zdravý denní režim. Invalidní důchod považujte spíše za poslední možnost, než za výhodu – aktivní práce přináší větší uspokojení. V partnerském vztahu je vhodné kultivovat otevřenost a toleranci. Partner by měl umět včas rozpoznat relaps onemocnění a vhodně reagovat. Práce, studium a partnerství přináší při zotavování pocit naplnění a uspokojení ze života. |
Telefonování a skype
Telefonování
Většinu pacientů těší, když mohou být v kontaktu se svými blízkými doma. Je to ostrůvek jistoty v neznámém prostředí a nejisté situaci. Každý váš telefonát, zpráva či návštěva je malý dárek vašemu blízkému: „Myslím na tebe, záleží mi na tobě, mám tě rád.“
Při hospitalizaci bývá smutno a dlouhá chvíle. Telefonát potěší a skoro nic nestojí. Můžete ho uskutečnit takřka kdykoli a odkudkoli, což ještě více platí o textových zprávách. Síla telefonátů a zpráv je v tom, že mohou být časté, a tak zajistit vašemu blízkému pocit trvalého kontaktu.
- Telefonát je malá návštěva. Domluvte se na vhodných časech pro telefonáty (aby nenarušovaly režim oddělení). Ujistěte se, že mluvíte v soukromí. Vidět se na displeji je někdy fajn.
- Při telefonátu se zajímejte a ptejte, co váš blízký prožívá, na co myslí, čeho se obává, na co se těší… Dávejte především otázky, a k tomu ujištění.
- Naplánujte si další telefonát, ať se můžete oba těšit.
Viz Vnitřní řád – kapitola 4.11.
„Pacienti v PNHoB mohou mít u sebe a používat své mobilní telefony a tablety, přičemž PNHoB neručí za ztrátu či poškození těchto zařízení. Jejich vypnutí či ztišení může být vyžadováno při vyšetřeních, terapeutických a režimových aktivitách, a také v době nočního klidu. Jejich používání rovněž nesmí rušit ostatní pacienty na oddělení. Primář oddělení může individuálně omezit u pacienta používání mobilu či tabletu po určitou dobu, pokud to narušuje průběh léčby nebo dochází k porušování režimu či jiných pravidel. Na některých oddělení může být omezeno držení nabíječek telefonů a tabletů, a to z bezpečnostních důvodů. Nabíjení pak probíhá na ošetřovně přes noc, dobíjení pak během dne na žádost ošetřovatelskému personálu. Je zakázáno používat mobilní telefony k pořizování obrazových a zvukových záznamů na všech stanicích PNHoB a to ze zákonných důvodů ochrany osobních údajů ostatních pacientů.“
Telefonování
Většinu pacientů těší, když mohou být v kontaktu se svými blízkými doma. Je to ostrůvek jistoty v neznámém prostředí a nejisté situaci. Každý váš telefonát, zpráva či návštěva je malý dárek vašemu blízkému: „Myslím na tebe, záleží mi na tobě, mám tě rád.“
Při hospitalizaci bývá smutno a dlouhá chvíle. Telefonát potěší a skoro nic nestojí. Můžete ho uskutečnit takřka kdykoli a odkudkoli, což ještě více platí o textových zprávách. Síla telefonátů a zpráv je v tom, že mohou být časté, a tak zajistit vašemu blízkému pocit trvalého kontaktu.
- Telefonát je malá návštěva. Domluvte se na vhodných časech pro telefonáty (aby nenarušovaly režim oddělení). Ujistěte se, že mluvíte v soukromí. Vidět se na displeji je někdy fajn.
- Při telefonátu se zajímejte a ptejte, co váš blízký prožívá, na co myslí, čeho se obává, na co se těší… Dávejte především otázky, a k tomu ujištění.
- Naplánujte si další telefonát, ať se můžete oba těšit.
Viz Vnitřní řád – kapitola 4.11.
„Pacienti v PNHoB mohou mít u sebe a používat své mobilní telefony a tablety, přičemž PNHoB neručí za ztrátu či poškození těchto zařízení. Jejich vypnutí či ztišení může být vyžadováno při vyšetřeních, terapeutických a režimových aktivitách, a také v době nočního klidu. Jejich používání rovněž nesmí rušit ostatní pacienty na oddělení. Primář oddělení může individuálně omezit u pacienta používání mobilu či tabletu po určitou dobu, pokud to narušuje průběh léčby nebo dochází k porušování režimu či jiných pravidel. Na některých oddělení může být omezeno držení nabíječek telefonů a tabletů, a to z bezpečnostních důvodů. Nabíjení pak probíhá na ošetřovně přes noc, dobíjení pak během dne na žádost ošetřovatelskému personálu. Je zakázáno používat mobilní telefony k pořizování obrazových a zvukových záznamů na všech stanicích PNHoB a to ze zákonných důvodů ochrany osobních údajů ostatních pacientů.“
Návštěvy
Pacienti návštěvami žijí: před návštěvou se na ní těší, poté o ní přemýšlejí. Návštěva je dárek, i když nic nepřinesete. Proto si udělejte čas a vyrazte na cestu. Energie, čas a peníze, které na to vynaložíte, vyjadřují skutečný zájem o vašeho blízkého.
- Návštěvy by se neměly odmítat, ale oddělení mají svůj režim. Proto se domluvte, kdy je na návštěvu nejvhodnější čas a co můžete přinést.
- Pokud je to možné, projděte se spolu po venku, zajděte do kavárny - udělejte si z návštěvy příjemný zážitek. Společně strávený čas vašeho blízkého vytrhne z atmosféry nemocnice a na chvíli ho „přenese“ domů. Proto nespěchejte!
- Domluvte si, jak budete v kontaktu do další návštěvy.
Blíže viz Vnitřní řád – kapitola 5.1.
„Návštěvy mohou za pacienty docházet kdykoli, nicméně pro léčbu je vhodné, když respektují doporučenou dobu návštěv daného oddělení a nenarušují terapeutické aktivity a režim dne. Návštěvy dětí do 15 let jsou možné pouze v doprovodu dospělé osoby. Ošetřující personál je oprávněn ověřit totožnost návštěvy předložením osobního dokladu. Vstup do ložnice pacienta a návštěva u lůžka je možná pouze s povolením ošetřujícího lékaře. Ošetřující lékař může v individuálních případech návštěvu zkrátit či dočasně nepovolit, pokud by ji neumožňoval zdravotní stav pacienta, nebo pokud by narušovala průběh léčby či řád oddělení.“
Kavárna pro návštěvy
Kromě návštěvních místností na jednotlivých odděleních je v areálu v provozu Kavárna pro návštěvy pacientů. Vstup je z nádvoří zámku na pravé straně. Jsou zde k dispozici nápojové automaty, v letních měsících je otevřená terasa. Kavárna je otevřena každý den od 14:00 do 17:00 hodin. To je na většině oddělní nejvhodnější doba pro návštěvy pacientů.
Kiosek občerstvení
Kiosek nabízí základní občerstvení a pochutiny. Nachází se v budově zámku. Otevřeno Po - Pá 7:30 - 15:30, So 13:00 - 15:00 hod. (každý den polední pauza mezi 12:00 až 12:30 hod.)
Spojení do Horních Beřkovic
Přímý odkaz na cestu k nám prostřednictvím serveru mapy.cz (↗)., evenrt. serveru IDOS (↗).
Mapka areálu nemocnice
Terapeutické propustky
Terapeutická propustka umožňuje pacientovi opustit areál PNHoB během hospitalizace. Pacienti tak mohou být v kontaktu se svými rodinami a blízkými, navštěvovat své bydliště a vyřizovat si zdravotní, osobní a úřední záležitosti. Cíl a průběh terapeutické propustky plánuje pacient s ošetřujícím lékařem.
Pravidla pro návštěvy viz Vnitřní řád – kapitola 4.10. Výňatek:
„Terapeutickou propustku uděluje primář oddělení na návrh ošetřujícího lékaře, a to maximálně na 48 hodin. Po tuto dobu je pacient se pacient musí zdržovat se v místě, uvedeném na povolení k propustce a musí užívat předepsané léky. Nesmí porušovat dietní zásady, konzumovat alkohol či drogy a řídit motorová vozidla.“
Poštovní a peněžní zásilky
Koho nepotěší balíček? Časopis, knížka, pletení, křížovky, hračka… Personál vám sdělí, které věci se nesmí dávat či posílat pacientům (návykové látky apod.)…
Pravidla pro návštěvy viz Vnitřní řád – kapitola 5.2:
Výňatek: „Z bezpečnostních důvodů je možné předávat pacientům donesené věci pouze pod dohledem ošetřovatelského personálu. Sestry při kontrole zachovávají právo na soukromí pacientů (nečtou dopisy apod.), nicméně jsou povinny zajistit odstranění nebezpečných předmětů a látek. Pacientům je možné donášet pouze trvanlivé potraviny, a to v malém množství, nepřesahujícím zásobu na 2 dny. Tyto potraviny mohou pacientovi předat pouze za přítomnosti ošetřovatelského personálu a po jeho schválení. Je zakázáno předávat pacientům alkohol, drogy a léky.“
Posílání peněz
PNHoB neručí za škodu, která vznikne pacientovi při ztrátě či odcizení hotovosti během hospitalizace. Proto doporučujeme, aby pacient požádal o uložení své finanční hotovosti do pokladny nemocnice.
Pacient si může v PNHoB založit tzv. Pacientské konto. Finanční prostředky z Pacientského konta uvolňuje na žádost pacienta personál oddělení, což může pacientovi pomoci účelně a plánovitě hospodařit se svými penězi a bezpečně nakládat s hotovostí. To může být užitečné obzvl. při delší hospitalizaci. Personál může např. vydávat kapesné, zajišťovat základní nákupy, platit za doplňkové služby (holič ad.), zajišťovat úhrady pravidelných plateb (nájem, SIPO) apod.
Číslo konta
194 819 099/0300 a jako variabilní symbol uvedete rodné číslo pacienta bez lomítka
Tato sekce internetových stránek je určena pro rodinné příslušníky a blízké osoby našich pacientů. Stránky vám pomohou při hospitalizaci vašeho člena rodiny v PN Horní Beřkovice.
Nabídka vpravo slouží jako rozcestník s užitečnými odkazy.
Duševní onemocnění a hospitalizace člena rodiny, partnera či blízkého člověka v psychiatrické nemocnici je náročná životní událost. Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice zprostředkuje podporu pracovníka pro rodiny a blízké, který vám pomůže zorientovat se v situaci a poskytne vám informace o hospitalizaci v PN Horní Beřkovice:
- Ingrid Hlinomazová, telefon 771 147 837, volejte v pracovní dny mezi 9:00 a 17:00 hodinou. Více informací zde.
|
|
|
|
|
|
 |
Kontakty na krizovou intervenci Naše nemocnice neposkytuje služby krizové intervence. V případě akutního psychického stavu využijte tyto kontakty: |
|
Důležité informace pro pacienty týkající se peněžních prostředků a cenností |
 |
Komunikujte s našimi pacienty přes Skype Služba pro rodinné příslušníky a pracovníky komunitních služeb |
Vítejte na stránkách Psychiatrické Nemocnice Horní Beřkovice
Počínaje únorem 2018 jsme spustili novou webovou prezentaci naší nemocnice. Věříme, že vám nové uspořádání stránek bude vyhovovat a že zde naleznete všechny potřebné informace. Horizontální menu se nyní člení dle typu návštěvníka stránek a levé menu obsahuje odkazy na nejčastěji hledané informace.
Velice oceníme vaši konstruktivní podněty, které nám můžete zasílat prostřednictvím tohoto formuláře.
A nyní několik slov k naší historii. Původně Psychiatrická léčebna v Horních Beřkovicích byla založena v roce 1891 jako filiální ústav tehdejšího Zemského ústavu pro choromyslné v Praze. V této podobě fungoval až do roku 1919. Tehdy byl prohlášen jako samostatný, postupně byla vybudována řada pavilonů s původním počtem lůžek 1000. V osmdesátých letech minulého století došlo k postupné reprofilizaci lůžek a snižování jejich počtu, což vedlo ke zkvalitňování péče o nemocné.
Od 1. 7. 2013 změnila léčebna rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví svůj název na Psychiatrická nemocnice a od 1. 8. 2014 nese nemocnice nový název Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice. Nachází se na hranicích Středočeského a Ústeckého kraje mezi Roudnicí nad Labem a Mělníkem.
Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice opakovaně uspěla v náročném akreditačním řízení a již po několikáté se stala držitelem prestižního certifikátu Spojené akreditační komise, o.p.s.
S tradicí od roku 1891