Právo na informace

Základní právo subjektu údajů, naplňující zásadu transparentnosti zpracování osobních údajů, které subjektu údajů zaručuje řádnou informovanost o zpracování jeho osobních údajů.

V souvislosti s tímto právem a v podrobnostech viz informace v sekci Informace o zpracování.

Právo na přístup k osobním údajům

Subjekt údajů má právo získat od správce (PNHoB) potvrzení, zda osobní údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány a pokud je tomu tak, má právo získat přístup k těmto osobním údajům a k následujícím informacím:

• účel zpracování;
• kategorie dotčených osobních údajů;
• příjemci nebo kategorie příjemců, kterým osobní údaje byly nebo budou zpřístupněny, zejména příjemci ve třetích zemích nebo v mezinárodních organizacích;
• plánovaná doba, po kterou budou osobní údaje uloženy, nebo není-li ji možné určit, kritéria použitá ke stanovení této doby;
• existence práva požadovat od správce opravu nebo výmaz osobních údajů, týkajících se subjektu údajů nebo omezení jejich zpracování, anebo vznést námitku proti tomuto zpracování;
• právo podat stížnost u dozorového úřadu;
• veškeré dostupné informace o zdroji osobních údajů, pokud nejsou získány od subjektu údajů;
• skutečnost, že dochází k automatizovanému rozhodování, včetně profilování, uvedenému v článku 22 odst. 1 a 4 nařízení GDPR (↗), a přinejmenším v těchto případech smysluplné informace týkající se použitého postupu, jakož i významu a předpokládaných důsledků takového zpracování pro subjekt údajů.

Právo na opravu a doplnění

Subjekt údajů má právo na to, aby správce (PNHoB) bez zbytečného odkladu opravil nepřesné osobní údaje, které se ho týkají. S přihlédnutím k účelům zpracování má subjekt údajů právo na doplnění neúplných osobních údajů, a to i poskytnutím dodatečného prohlášení.

Pokud PNHoB tuto žádost subjektu údajů obdrží, je povinna vyvinout adekvátní činnost, aby žádost prověřila a případně toto právo vykonala ve formě opravy či doplnění.

PNHoB není povinna aktivně vyhledávat nepřesné osobní údaje subjektu údajů.

Právo na výmaz ("právo být zapomenut")

Subjekt údajů má právo na to, aby správce (PNHoB) bez zbytečného odkladu vymazal osobní údaje, které se daného subjektu údajů týkají a správce (PNHoB) má povinnost osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazat, pokud je dán jeden z těchto důvodů:

• osobní údaje již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány;
• subjekt údajů odvolá souhlas, na jehož základě byly údaje podle článku 6 odst. 1 písm. a) nebo článku 9 odst. 2 písm. a) nařízení GDPR (↗) zpracovány, a neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování;
• subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle článku 21 odst. 1 nařízení GDPR (↗) a neexistují žádné převažující oprávněné důvody pro zpracování nebo subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle článku 21 odst. 2 nařízení GDPR (↗);
• osobní údaje byly zpracovány protiprávně;
• osobní údaje musí být vymazány ke splnění právní povinnosti stanovené v právu Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje;
• osobní údaje byly shromážděny v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti podle článku 8 odst. 1. a 2. nařízení GDPR (↗).

! Omezení tohoto práva pro resort zdravotnictví - zpracování osobních údajů ve zdravotnictví je ve většině stanoveno právními předpisy, např.:

• zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), konkrétně Hlava II, zdravotnická dokumentace - Vedení zdravotnické dokumentace, ustanovení §§ 53 - 69,
• ustanovení §§ 70 - 78 zákona o zdravotních službách, které upravují národní zdravotnický informační systém,
• prováděcí vyhláška ministerstva zdravotnictví 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.

S ohledem na výše uvedené, se subjekt údajů nemůže domáhat výmazu osobních údajů, které je správce (PNHoB jakožto poskytovatel zdravotních služeb) povinen shromažďovat na základě právní povinnosti (povinnosti uložená zejména výše uvedenými právními předpisy), tj. v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, které subjektu údajů poskytuje.

Právo na omezení zpracování

Subjekt údajů má právo na to, aby správce (PNHoB) omezil zpracování, v kterémkoli z těchto případů:

• subjekt údajů popírá přesnost osobních údajů, a to na dobu potřebnou k tomu, aby správce (PNHoB) mohl přesnost osobních údajů ověřit;
• zpracování je protiprávní a subjekt údajů odmítá výmaz osobních údajů a žádá místo toho o omezení jejich použití;
• správce (PNHoB) již osobní údaje nepotřebuje pro účely zpracování, ale subjekt údajů je požaduje pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků;
• subjekt údajů vznesl námitku proti zpracování podle článku 21 odst. 1 nařízení GDPR (↗), dokud nebude ověřeno, zda oprávněné důvody správce převažují nad oprávněnými důvody subjektu údajů.

Omezením zpracování se rozumí označení uložených osobních údajů za účelem omezení jejich zpracování v budoucnu. Podstatným znakem omezení zpracování je dočasnost tohoto opatření (tím se liší od likvidace osobních údajů).

Příkladem uplatnění tohoto práva je situace, kdy z důvodu nepřesného zadání e-mailové adresy jsou např. výpisy o používání služby zasílány jiné osobě a tato osoba namítá nepřesnost osobních údajů (e-mailové adresy). Správce je povinen do doby, než se nepřesnost odstraní, omezit zpracování nepřesné e-mailové adresy a nezasílat nesprávnému příjemci údaje jiné fyzické osoby.

Právo na přenositelnost údajů

Subjekt údajů má právo získat osobní údaje, které se ho týkají, jež poskytl správci (PNHoB), ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu (např. CSV, XML, JSON, ZIP, apod.) a právo předat tyto údaje jinému správci, aniž by tomu správce (PNHoB), kterému byly osobní údaje poskytnuty, bránil.

Toto právo subjektu údajů lze realizovat pouze za kumulativního splnění 2 podmínek:

1. zpracování založeno na souhlasu nebo smlouvě
2. a jedná se o automatizované zpracování.

! Omezení tohoto práva pro resort zdravotnictví - v případě poskytování zdravotních služeb a zpracování zdravotnické dokumentace v mezích platných právních předpisů se toto právo subjektu údajů neuplatní.

Právo vznést námitku

Subjekt údajů má z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace právo kdykoli vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se jej týkají, avšak jedině pokud je zpracování osobních údajů založeno na základě článku 6 odst. 1 nařízení GDPR (↗), písmenu:

• e. – zpracování je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby,
• f. – zpracování je nezbytné pro účely oprávněných zájmů správce (PNHoB) či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů, zejména pokud je subjektem údajů dítě, včetně profilování založeného na těchto ustanoveních.

Jsou-li osobní údaje zpracovávány pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely podle článku 89 odst. 1. nařízení GDPR (↗), má subjekt údajů, z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace, právo vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se ho týkají, ledaže je zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného z důvodů veřejného zájmu.

Správce (PNHoB) osobní údaje dále nezpracovává, pokud neprokáže závažné oprávněné důvody pro zpracování, které převažují nad zájmy nebo právy a svobodami subjektu údajů, nebo pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.

Právo odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů

Subjekt údajů právo kdykoliv odvolat správci (PNHoB) udělený souhlas se zpracováním jeho osobních údajů. Odvoláním není dotčena zákonnost zpracování osobních údajů vycházejícího ze souhlasu, který byl dán před jeho odvoláním, tj. nemá retroaktivní účinky.

V případě uplatnění tohoto práva je správce (PNHoB) povinen od okamžiku přijetí odvolání souhlasu okamžitě přestat se zpracováním těch osobních údajů subjektu údajů, které na základě takového souhlasu dosud zpracovával.

Právo podat stížnost

Bude-li se subjekt údajů domnívat, že zpracováváním jeho osobních údajů v PNHoB dochází k porušení nařízení GDPR (↗), má právo podat stížnost u dozorového úřadu, kterým je v České republice Úřad pro ochranu osobních údajů, se sídlem Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, webové stránky https://www.uoou.cz (↗), e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., telefon +420 234 665 111 (Ústředna), případně u dozorového úřadu jiného členského státu.

Subjekt údajů může stížnost podat u dozorového úřadu v místě svého obvyklého bydliště nebo místě výkonu zaměstnání nebo v místě, kde došlo k údajnému porušení. V podobnostech viz webové stránky dozorového úřadu (↗).

Správce osobních údajů

Správcem osobních údajů je Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice, IČ 00673552, se sídlem Podřipská 1, Horní Beřkovice, PSČ 411 85, státní příspěvková organizace zřízená rozhodnutím MZ ČR – zřizovací listina ze dne 25. 6. 2014, čj. MZDR 32618/2014-2/FIN, ve znění změn provedených Opatřením MZČR ze dne 18. 9. 2018, čj. MZDR 29705/2018-1/OPŘ, zastoupená: MUDr. Jiřím Tomečkem, MBA, ředitelem (dále jen „PNHoB“).

• poštovní adresa: Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice, se sídlem Podřipská 1, Horní Beřkovice, PSČ 411 85,
• telefon: 416 808 111,
• e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,
• webové stránky PNHoB: http://www.pnhberkovice.cz.

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

Pověřencem pro ochranu osobních údajů v Psychiatrické nemocnici Horní Beřkovice byl ustanoven Mgr. Lukáš Záveský,

• telefon: 416 808 398,
• e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
• kontaktní formulář zde.

Dotčené subjekty údajů

PNHoB zpracovává osobní údaje těchto subjektů údajů:

• zaměstnanec,
• pacient,
• obchodní partner - fyzická osoba podnikatel,
• osoba blízká zaměstnance,
• osoba blízká pacienta,
• osoba blízká obchodního partnera (fyzické osoby podnikatele),
• brigádník,
• stážista,
• student,
• externí odborný pracovník/spolupracovník,
• žadatel o zaměstnání,
• přednášející na přednášce či semináři,
• účinkující v kulturní či obdobné akci pořádané v PNHoB,
• jiné dotčené osoby.

Výše uvedené lze souhrnně označit jako "subjekty".

Zdroje osobních údajů

PNHoB získává osobní údaje především od subjektů (nositelů) těchto osobních údajů, tak i od dalších osob v souladu s právními předpisy - např. kontaktní údaje příbuzných pacienta sdělené přímo pacientem nebo údaje o zdravotním stavu sdělené jiným poskytovatelem zdravotních služeb.

Účely zpracování osobních údajů

Mezi nejdůležitější a hlavní účely zpracování osobních údajů v PNHoB patří:

• poskytování zdravotních služeb a zdravotní péče a nezbytně souvisejících podpůrných činností,
• vedení zákonem předepasné dokumentace a výkaznictví,
• plnění pracovněprávních vztahů nebo žádostí o zařazení do výběrového řízení,
• realizace smluvních a závazkových vztahů,
• realizace případných klinických studií, vědeckovýzkumných činností, apod.,
• uložení a archivace osobních údajů v souladu se spsiovým řádem PNHoB.

Oprávnění ke zpracování osobních údajů

PNHoB ve většině svého zpracování osobních údajů nepotřebuje podle příslušných právních předpisů souhlas subjektu údajů. Jde zejména o tyto případy:

• zpracování osobních údajů ke splnění povinností PNHoB stanovených příslušnými právními předpisy, především:
  • zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů;
  • zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů;
  • zákonem č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů;
  • zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
  • zákonem č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů;
  • zákonem č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů;
  • zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
  • zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
  • právními předpisy vydanými k jejich provedení (nařízení vlády, vyhlášky);
• zpracování osobních údajů ke splnění uzavřené smlouvy nebo pro provedení potřebných opatření před uzavřením smlouvy;
• zpracování osobních údajů pro účely oprávněných zájmů PNHoB nebo třetích osob, a to zejména pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků (správní a soudní řízení);
• zpracování osobních údajů k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiného člověka (ochrana života a zdraví).

V ostatních případech PNHoB zpracovává osobní údaje na základě konkrétního, písemného, určitého a svobodného souhlasu subjektu údajů.

Způsob zpracování osobních údajů

Zpracování osobních údajů v PNHoB probíhá zejména manuálně, v určitých případech a do jisté míry i automatizovaně v elektronických informačních systémech, a to v listinné a elektronické podobě, vždy při zachování pro PNHoB maximálně možného technického, organizačního a personálního zabezpečení v souladu s platnými legislativními požadavky.

Shromažďování a zpracovávání osobních údajů v PNHoB

Mezi osobní údaje, které má PNHoB povinnost zpracovávat i bez souhlasu pacienta (jako součást zdravotnické dokumentace, tj. zejména na základě zákonné povinnosti), zaměstnance nebo jiné dotčené osoby ve vztahu k PNHoB, patří zejména:

• identifikační údaje ‑ osobní údaje sloužící k jednoznačné a nezaměnitelné identifikaci pacienta, zaměstnance, obchodního partnera - fyzické osoby podnikatele nebo jiné dotčené osoby ve vztahu k PNHoB (např. jméno, příjmení, titul, rodné číslo, datum narození, adresa trvalého pobytu, sídlo, IČO, DIČ, apod.);
• kontaktní údaje - osobní údaje umožňující kontakt s pacientem, zaměstnancem, obchodním partnerem - fyzickou osobou podnikatelem nebo jinou dotčenou osobou ve vztahu k PNHoB (zejména adresa bydliště, telefonní číslo, e-mailová adresa, ID datové schránky), kontaktní informace osob oprávněných získávat informace o pacientovi, apod.;
• údaje o zdravotním stavu pacienta - údaje získané a zpracovávané v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb dle zákona č. 372/2011 (↗) Sb. a 373/2011 (↗) Sb.;
• osobní údaje zaměstnance - v rozsahu přiměřeném účelu zaměstnání, vedených v osobním spise a mzdové složce zaměstnance;
• případně další osobní údaje dotčené osoby ve vztahu k PNHoB dle povahy a typu vztahu k PNHoB.

Osobní údaje, které PNHoB zpracovává se souhlasem pacienta, zaměstnance nebo jiné dotčené osoby ve vztahu k PNHoB, jsou specifikovány vždy v konkrétním souhlasu se zpracováním osobních údajů, který subjekt osobních údajů může PNHoB udělit a zároveň kdykoliv odvolat.

Doba uchovávání (zpracování) osobních údajů 

Doba uchovávání (zpracování) osobních údajů v PNHoB se vztahuje k jednotlivým účelům zpracování a vyplývá ze zákonných povinností, smluvních vztahů, oprávněného zájmu, vědeckovýzkumné činnosti nebo uděleného souhlasu. 

Jednotlivé doby uchování osobních údajů se řídí vnitřním předpisem PNHoB, kterým je řád RD-PNHoB-07 - Spisový řád. Ustanovení tohoto řádu vychází ze:

• zákona č. 499/2004 (↗) Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhlášky č. 259/2012 (↗) Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby,
• vyhlášky č. 283/2014 (↗) Sb., kterou se mění vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby,
• zákona č. 110/2019 (↗) Sb., o zpracování osobních údajů,
• zákona č. 563/1991 (↗) Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 372/2011 (↗) Sb., o zdravotnických službách.

Postup při skartaci a ukládání zdravotnické dokumentace se řídí vyhláškou MZ ČR č. 98/2012 (↗) Sb. o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů.

Postup při skartaci a ukládání nezdravotnické dokumentace se řídí vyhláškou MZ ČR č. 98/2012 (↗) Sb. o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů.

Osobní údaje, které PNHoB zpracovává na základě souhlasu subjektu pro stanovený účel, jsou zpracovávány po dobu, po kterou je souhlas platný, resp. do jeho odvolání.

V souladu se zásadou minimalizace dat je záměrem PNHoB zpracovávat pouze ty osobní údaje, které PNHoB nezbytně potřebuje pro daný účel a jejich uchovávání je nastaveno tak, aby byly ponechány po nezbytně nutnou dobu k zajištění zájmů subjektu údajů nebo ochrany jeho práv či práv na ochranu zájmů PNHoB. Jakmile daná doba uplyne nebo pozbyly důvody uchování, jsou osobní údaje vymazány, resp. anonymizovány.

Poskytování přístupu k osobním údajům 

PNHoB osobní údaje subjektu údajů sdílí s jinými správci osobních údajů pouze v případě, že na základě právního předpisu mají stanovenu povinnost či jsou k tomu oprávněni nebo pokud k tomuto úkonu subjekt údajů udělil písemný souhlas.

Zákonná povinnost poskytování osobních údajů se vztahuje především na tyto subjekty:

• navazující a další poskytovatelé zdravotních služeb (např. jiné nemocnice, laboratoře, praktičtí lékaři pacienta, apod.);
• ÚZIS, SÚKL, Národní zdravotní registry, apod.;
• státní instituce - Policie ČR, soudy, orgány činné v trestním řízení, orgány sociálního zabezpečení, Úřady práce, obecní úřady, apod.);
• exekutoři;
• insolvenční správci,
• zdravotní pojišťovny;
• zákonný zástupce.

Jednotlivé právní normy stanoví, za jakých podmínek mohou tyto osoby žádat poskytnutí údajů a v jakém rozsahu.

Pro sdílení osobních údajů se zpracovateli osobních údajů není souhlas subjektu údajů vyžadován. Subjekty, které se mají stát zpracovateli osobních údajů, jsou smluvně (tzv. smlouvou o zpracování) zavázány tyto údaje náležitě chránit.

S každým subjektem, který by se v rámci své činnosti pro PNHoB mohl dostat do role zpracovatele osobních údajů, které PNHoB jakožto správce spravuje, je uzavřena písemná smlouva o zpracování osobních údajů a tento zpracovatel je s osobními údaji subjektu údajů oprávněn nakládat pouze v rozsahu nezbytně nutném pro splnění jeho úkolu, pro účely splnění jeho úkolu a po sjednanou dobu.

Zároveň je subjekt, vystupující v roli zpracovatele osobních údajů pro PNHoB, povinen osobním údajům poskytovat stjenou ochranu, jako PNHoB.

Předávání osobních údajů do zahraničí

Pouze při zajištění návaznosti dalších zdravotních služeb.

Osobní údaje zaznamenané kamerovým systémem

Na vybraných odděleních a prostorách v PNHoB je používán kamerový systém se záznamem, jakož i kamerový systém bez záznamu. Místa snímaná kamerovým systémem jsou vždy označena piktogramem kamery s textem o provádění kamerového záznamu se záznamem, včetně kontaktu na PNHoB jakožto správce osobních údajů a telefonního kontaktu na další informace.

Doba uchování kamerových záznamů jsou 3 kalendářní dny, přičemž následně jsou záznamy automaticky smazány.

Zpracování osobních údajů zaměstnanců, pacientů a dalších osob probíhá na základě oprávněného zájmu, tj. výhradně za účelem ochrany života a zdraví zaměstnanců a pacientů PNHoB, včetně případných třetích osob, a dále za účelem ochrany majetku PNHoB a jejich zaměstnanců, včetně případných třetích osob.

 

Žádost o poskytnutí záznamu z kamerového systému  (1.92 MB | staženo: 562x)