Psychoterapeutický tým je tvořen:

  • Vedoucí klinický psycholog: PhDr. Viktória Ženková, PhD.
  • Kliničtí psychologové: Mgr. Michaela Šichová, Mgr. Petr Ptáček, Mgr. Marek Macák
  • Psychologové ve zdravotnictví: Mgr. Anna Arltová, Mgr. Mária Cmarová, Mgr. Lucie Fantová, Mgr. Barbora Jarošová, Mgr. Lukáš Junek, Mgr. Kateřina Ludvíková, Mgr. Barbora Malá, Mgr. Simona Šlesariková


PSYCHOTERAPIE
Název vznikl spojením dvou slov psyché označující dech, duch nebo duši a therapeia s významem léčit či ošetřovat. Psychoterapie je tedy ošetřování duše, jejích ran a zranění, která získala na cestě životem.

Aby byla psychoterapie účinná, vyžaduje to vaše plné nasazení a odhodlání. Jen ten, kdo se chce vyléčit a vloží do své léčby veškeré úsilí, má naději na uzdravení, na změnu, kterou v životě potřebuje.

Skupinová psychoterapie
Je hlavní léčebnou metodou na psychoterapeutických oddělení v naší psychiatrické nemocnici, podpůrně je využívána i na dalších odděleních. Cílem skupinové psychoterapie je vytvořit bezpečný prostor pro sdílení vašich životních příběhů, zranění, ale i úspěchů. Prostor, kde si můžete s pomocí ostatních formulovat to, co vás trápí a co potřebujete změnit.

Každý z nás se v průběhu života naučil strategie, jak přežít, jak se vztahovat k lidem. Někdy se ale stane, že naše naučené strategie přestanou být funkční. A pokud se nenaučíme reagovat jinak, budeme se opakovaně dostávat do stejných situací a přivolávat si stejná zranění znovu a znovu a znovu. Pouze ve vztahu k jiným jsou tyto strategie patrné. Díky zpětným vazbám, možným konfliktům a podpoře ostatních členů skupiny můžete odhalit, co je ve vašem jednání funkční a co nefunguje. Jak vy sami přispíváte k vaší nevyhovující životní situaci.

470 pic skupinova psychoterapie

Individuální pohovory, Individuální psychoterapie

470 pic individualni psychoterapie

Jedná se o doplňkovou léčbu ke skupinové psychoterapii. Pokud z nějakého důvodu nemůžete nebo nechcete mluvit o určitém tématu na skupině, je možné požádat o individuální pohovor s psychologem nebo s lékařem. Cílem takového pohovoru je dané téma společně prozkoumat a pokud je to možné, připravit vás na to, abyste se v pravý čas mohli otevřít na skupině.

Individuální psychoterapii nabízí psycholog těm, u kterých to shledá jako potřebné. Rozdíl od individuálního pohovoru je v časové dotaci a systematičtější práci. Jak již ale bylo uvedeno, náš primární léčebný nástroj je psychoterapie skupinová.


Rodinná psychoterapie
V rámci psychoterapeutických aktivit provádíme také rodinnou či partnerskou psychoterapii. Vycházíme z pojetí, kdy je rodina vnímána jako celek, či systém, tvořený všemi rodinnými příslušníky. Při narušení vnitřní rovnováhy tohoto systému vzniká symptom nebo nemoc u jednoho, či více členů systému. Proto nám přijde důležité, v rámci pobytu pacienta v nemocnici, pracovat i s rodinnými příslušníky, kdy cílem se stává znovunastolení či alespoň směřování k obnovení narušené rovnováhy.

Nabízíme možnost pobytové rodinné (či partnerské) terapie na odděleních léčby závislostí. Jedná se o minimálně dvoudenní a maximálně pětidenní (pondělí až pátek) pobyt na oddělení. Rodinní příslušníci či partneři absolvují léčebný program společně se svým blízkým. Zároveň mohou využít konzultací se členy terapeutického týmu nebo rodinné (či partnerské) psychoterapie s psychologem. Jedná se o jedinečnou možnost, jak se více dozvědět o obtížích svého blízkého a o způsobech, jak se k němu chovat, zároveň mít možnost sdílet s odborníky i své starosti či nejistoty spojené s fungováním vaší blízké osoby, která se dostala do léčby.

Očima pacientů (2011/4)

470 pic rodinna psychoterapie

Dramaterapie
Dramaterapii lze definovat jako psychoterapeutický přístup využívající divadelních prostředků pro nalezení příznivé rovnováhy v oblasti duševní a tělesné nebo ve vztazích či se záměrem osobního rozvoje.

Dramaterapie se nezaměřuje pouze na řešení konkrétního problému, ale snaží se nepřímo prostřednictvím hry, příběhu, role nebo situace rozšiřovat náhled na situaci vlastní a nalézat řešení problémové oblasti či přispět k odžití traumatu. Účastníci dramaterapeutických sezení většinou nevstupují do rolí sebe samých a nepřehrávají reálné situace ze svého života, jako je tomu například v psychodramatu. Více se pracuje s tématy, která se objevují spontánně v rámci právě probíhající terapie. Tato témata ve spojení s nejrůznějšími divadelními prvky vytvářejí “projekční plátno” pro aktivní navození žádoucích změn v reálném životě.


Muzikoterapie

Muzikoterapie je aktivita, která využívá hudbu jako komunikační prostředek. Hudba mluví ke každému jinak, proto otevírá u každého jiné pocity, vzpomínky a tělesné prožívání. Cílem je, aby se každý účastník ponořil skrze hudbu do sebe, vnímal své pocity a nechal plynout vzpomínky nebo fantazie, které se vynoří. Následně mají všichni účastníci možnost mluvit o tom, co zažili a jak to koresponduje s jejich aktuální životní situací.

Pomáhá jednak receptivní muzikoterapie (poslech hudby) a jednak provozování hudby, které někdy slouží jako emoční ventil, jako prostředek restrukturace vztahu jedince a kolektivu. Obvykle se neklade důraz na obsahovou stránku díla, ale na jeho bezprostřední působení. Pacienti mohou v nemocnici využít některých hudebních nástrojů, které jsou na jednotlivých odděleních k dispozici, nebo jsou součástí vybavení multifunkčního centra (klavír, kytara, bubínky, triangl apod.).


Neverbální techniky
Prostřednictvím neverbálních technik se vytváří prostor pro společné setkání lidí s jejich jedinečností a složitostí zároveň. Díky nejrůznějším hravým a zážitkovým technikám se dostávají účastníci více do kontaktu se svým prožíváním, emocemi, postoji, životními hodnotami, ale také s překážkami, které jim brání v dosažení svých cílů a potřebných životních změn. Neverbální podoba těchto aktivit pomáhá obejít kontrolní racionální složku, která často brzdí uvědomění si skutečné podstaty problému. Jedná se o skupinovou aktivitu, kterou připravují a vedou psychologové jednotlivých oddělení.


Relaxace
Součástí psychoterapeutických aktivit jsou také různé relaxační techniky. Jsou určeny těm, kteří se chtějí naučit pracovat s napětím v těle, které nám každodenní stresující život přináší. Cílem je naučit se vědomě odplavovat z těla napětí a navodit si stav uvolnění a relaxace vždy, když to bude potřeba. K psychoterapeutické léčbě neodmyslitelně patří i práce s tělem, dechem, napětím a uvolněním. Mezi nejčastěji používané druhy relaxace patří autogenní trénink či progresivní relaxace.

470 pic relaxace

 


„Beřkovický den NE!závislosti“ - den absolventů léčby závislostí v PNHoB

Myšlenkou této akce je udržet kontakt s našimi absolventy i po ukončení léčby a oslavit jejich úspěšnou abstinenci. V přátelském duchu se tu probírají úspěchy i případné potíže, s nimiž se absolventi potýkají, čímž se nám naskýtá možnost využití šance ke vzájemné podpoře. Blízkým a rodinným příslušníkům je dán prostor, v němž mohou sdílet své zkušenosti o životě s abstinujícím. Jsme velmi rádi, že absolventi projevují zájem podělit se během dne o své zkušenosti i se současnými pacienty oddělení pro léčbu závislostí PNHoB a podpořit tím jejich motivaci. „Beřkovický den NE!závislosti“ se společně zakončuje neformálním posezením v přátelském duchu.

Veškeré inforamce o již tradičním Dnu NE!závislosti naleznete na samostatných stránkách našeho multifunkčního centra.

První úspěšný ročník se konal 4. června 2011 a setkal se s kladnými ohlasy. Setkání každoročně opakujeme - první červnová sobota je tak oslavou abstinence v Horních Beřkovicích! Těšíme se na shledání i v letech příštích.

Přečtěte si článek o Dnu NEzávislosti - časopis PNHoB Očima pacientů č. 4/2011

Náš tým tvoří:

  • vedoucí ergoterapeutka: Bc. Květa Myslivcová (telefon: 416 808 172, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.),
  • rehabilitační tým: Bc.Tereza Nováková, Bc. Michaela Antošová, Ing. et Bc. Zdeňka Vokůrková, Floriánová Eva, Fričová Martina, Martínková Věra, Nováková Věra, Novotný Ladislav, Roškotová Dana, Sýkorová Edita, Veselá Blanka,
  • arteterapeutka: Bc. Petra Hurdová.


PRÁCE V DÍLNÁCH:

  • jedná se o činnostní terapii, v nemocnici jsou pacientům k dispozici prostory v novém Centru manuálních dovedností,
  • pacienti do dílen docházejí dobrovolně po dohodě s lékařem, pokud to umožňuje jejich zdravotní stav,
  • při příchodu do dílny si každý po domluvě s ergoterapeutem vybere činnost, kterou by se chtěl zabývat – někteří pacienti dávají přednost činnostem, které mají svůj daný postup a zadání, jiní zase raději tvoří podle vlastní fantazie,
  • ve všech dílnách jsou k dispozici rozmanité činnosti – práce s keramickou hlínou, ruční práce (s vlnou, látkami a textilem), práce s papírem, výroba a další zpracovávání ručního papíru, v menší míře práce se dřevem, nejrůznější přípravné činnosti – zpracovávání různých materiálů, pomoc při přípravě výrobků na prodej – lepení visaček, balení apod.,
  • prvořadým cílem pracovní terapie je vhodná aktivizace, dále pak smysluplné vyplnění volného času, utužování pracovních návyků, zlepšení koncentrace,
  • v řadě druhé jde o vytváření výrobků – své výrobky si pacienti mohou odkoupit, ostatní jsou potom k dispozici při Vánočním prodeji v nemocnici nebo v obchodě „Jedna Bedna“ v Praze v Žitné ulici.

Fotografie z terapeutické dílny


TĚLOCVIČNA:

  • důležitou součástí psychiatrické rehabilitace je pohybová terapie. Využíváme především skupinovou formu s cílem rozvoje osobnosti, vytrvalosti, podpořit sebevědomí a smysl pro zodpovědnost,
  • převážně využíváme kinezioterapeutické programy.


CVIČNÁ KUCHYŇ A CVIČNÁ PRÁDELNA:

  • pacienti mají k dispozici terapeutický prostor pro přímé individuální nácviky modelových situací,
  • v závislosti na řešení konkrétních činností se detailně zaměřujeme na provedení aktivity a to nejen s ohledem na porozumění, samostatnost a kvalitu provedené aktivity, ale zaměřujeme se také na změnu životního stylu. Všechny nabízené aktivity propojujeme s ergonomií - cílem aktivního ovlivnění postury jedince.


AKTIVIZAČNÍ ČINNOSTI NA ODDĚLENÍCH:

  • provádí se u těch pacientů, kteří nejsou schopni docházet na pracovní terapii do dílen buď z důvodu jejich imobility, nebo je pro ně práce v dílnách příliš náročná především z hlediska schopnosti dlouhodoběji se koncentrovat,
  • tuto terapii provádějí terapeuti buď přímo na odděleních nebo se s cíleně vybranou skupinou pacientů přesunou do jiných prostor nemocnice,
  • délka terapie se pohybuje od 30 po maximálně 90 minut a zahrnuje jednoduchá tělesná cvičení, aktivizaci pomocí jednodušších pracovních technik, trénink paměti a dalších kognitivních funkcí, relaxace, terapeutické skupiny na témata, která pacienty samotné zajímají,
  • hlavním cílem těchto přístupů je základní aktivizace a udržování stávajících funkcí.


SKUPINOVÁ ARTETERAPIE:

  • provádí se na různých odděleních v různých formách, každý terapeut provádějící arteterapii si volí svůj přístup,
  • základní formou je malování různými technikami na téma zadané terapeutem, téma se zpracovává buď skupinově nebo individuálně ve skupině,
  • o vzniklých obrázcích se poté ve skupině hovoří,
  • další formou je spíše činnostně zaměřená arteterapie, při které se pracuje především s fantazií, používají se různé techniky, přírodní materiály, méně používaná je terapeutická práce s keramickou hlínou,
  • zadávaná témata se týkají především aktuálních potíží, malováním se pokoušíme vyjadřovat především emoce, vnitřní stav každého z pacientů,
  • arteterapie umožňuje pacientovi jiný pohled na potíže, které prožívá – pohled skrze obrázky může být často inspirující, může být významným pomocníkem v procesu sebepoznávání, malování poskytuje možnost vyzkoušet si ne zcela obvyklou formu komunikace v arteterapii nám nejde o vytváření hezkých obrázků, chtěným, i když ne vždy dosaženým cílem je lepší poznání sebe sama a pochopení některých procesů, které v nás probíhají právě pomocí malování nebo jiné výtvarné činnosti.

Fotografie z výstavy arteterapie


PROFESNĚ DIAGNOSTICKÉ PRACOVIŠTĚ:

Novou součástí ergoterapie je profesně diagnostické pracoviště, kde pacienti pod vedením pracovního terapeuta vytváří výrobky ze dřeva. Jedná se o terapii cílenou tzn. že vybraní pacienti se zaměřují na naučení či prohloubení dovedností práce se dřevem.

Je zde možné renovovat starý nábytek, vyřezávat lupínkovou pilkou, brousit i natírat, ale i vytvářet samostatné návrhy, které si pacient posléze sám realizuje.

Cílem zapojení pacienta do programu profesně diagnostického pracoviště je trénink pracovních dovedností, koncentrace, plánování a logického myšlení. Délka terapie je 105 min.

Oddělení byly zakoupeny různé sportovní potřeby, rehabilitační pomůcky, knihy, společenské hry a pro dílny pracovní terapie materiál.


Fotografie z výstavy ergoterapie

Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Veškeré informace o tomto projektu naleznete zde.

logo krizova intervence

Kontakty na krizovou intervenci

Naše nemocnice neposkytuje služby krizové intervence. V případě akutního psychického stavu využijte tyto kontakty:

  • Krizové centrum RIAPS | telefon 222 586 768 | odkaz na web | e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 
  • Krizová pomoc Bohnice | telefon 284 016 666 | odkaz na web

Vítejte na stránkách Psychiatrické Nemocnice Horní Beřkovice

Počínaje únorem 2018 jsme spustili novou webovou prezentaci naší nemocnice. Věříme, že vám nové uspořádání stránek bude vyhovovat a že zde naleznete všechny potřebné informace. Horizontální menu se nyní člení dle typu návštěvníka stránek a levé menu obsahuje odkazy na nejčastěji hledané informace.

Velice oceníme vaši konstruktivní podněty, které nám můžete zasílat prostřednictvím tohoto formuláře.

A nyní několik slov k naší historii. Původně Psychiatrická léčebna v Horních Beřkovicích byla založena v roce 1891 jako filiální ústav tehdejšího Zemského ústavu pro choromyslné v Praze. V této podobě fungoval až do roku 1919. Tehdy byl prohlášen jako samostatný, postupně byla vybudována řada pavilonů s původním počtem lůžek 1000. V osmdesátých letech minulého století došlo k postupné reprofilizaci lůžek a snižování jejich počtu, což vedlo ke zkvalitňování péče o nemocné.

Od 1. 7. 2013 změnila léčebna rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví svůj název na Psychiatrická nemocnice a od 1. 8. 2014 nese nemocnice nový název Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice. Nachází se na hranicích Středočeského a Ústeckého kraje mezi Roudnicí nad Labem a Mělníkem.

Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice opakovaně uspěla v náročném akreditačním řízení a již po několikáté se stala držitelem prestižního certifikátu Spojené akreditační komise, o.p.s.

S tradicí od roku 1891