Výčet partnerských aktivit v Psychiatrické nemocnici Horní Beřkovice:

• Primární protidrogová prevence
• Následná péče

PRIMÁRNÍ PROTIDROGOVÁ PREVENCE

• Pilotní projekt primární protidrogové prevence - Vzdělávací a výcvikové centrum pro Ústecký kraj
• GRANT Finančních mechanismů EHP/Norska, CZ 0036 (Norské fondy).

Externí úroveň v sobě zahrnuje Regionální centrum prevence s hlavním zaměřením na vzdělávací aktivity v oblasti primární prevence. Hlavní cílová skupina jsou poskytovatelé primární prevence, odborná veřejnost. Spolupracujeme s krajskými autoritami, neziskovými organizacemi a externími přednášejícími. V rámci projektu běží odborné přednášky, workshopy a konference.

Nespecifická část na interní úrovni je zaměřená na zvýšení psychické odolnosti vůči rizikovému chování, zejména gamblingu a zneužívání alkoholu a drog. Cílovou skupinou jsou pacienti PNHoB. Program zahrnuje přednášky, workshopy a volnočasové aktivity typu divadelních představení, koncertů, uměleckých výstav či pacientského filmového klubu.

V poslední části, tzv. specifické, se zaměřujeme na prevenci vzniku duálních diagnóz u psychiatrických pacientů s nezávislou diagnózou. Cílovou skupinou jsou indikovaní pacienti se zvýšeným rizikem rozvoje závislosti na alkoholu, drogách, či gamblingu. Jedná se o cyklus edukativních přednášek a zážitkových seminářů konaných dvakrát týdně po dobu jednoho měsíce pod vedením psychologů. V přednáškové části získají pacienti teoretické informace o funkcích závislosti, během zážitkových seminářů si upevní své pozitivní životní hodnoty, posílí se ve svých rozhodnutích a cílech, natrénují si  asertivitu k obhájení zdravých postojů v rizikových životních situacích.
 

NÁSLEDNÁ PÉČE

Obsahem projektu je reintegrace a resocializace pacientů psychiatrické nemocnici, kteří jsou sociálně vyloučení ze společnosti a z trhu práce z důvodu závislého chování. Projekt si klade za cíl udržet následnou péčí pozitivní změny v chování a životním stylu pacientů, které získali během terapeutického procesu v psychiatrické nemocnici. Zaměřuje se na pozitivní ovlivnění jejich návratu do pracovního procesu a co nejplynulejšího zařazení do života mimo zdi nemocnice.

Projekt je realizován o. s. WHITE LIGHT I. (www.whitelight1.cz), které je certifikovaným poskytovatelem služeb v oblasti primární, sekundární a terciární prevence užívání psychotropních a návykových látek více jak 12 let. Partnerem projektu je Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice, která získala 26.6.2009 akreditaci zdravotnického zařízení SAK ČR jako první psychiatrická nemocnice v ČR.

Projekt má podobu čtyřtýdenních bloků, které se pravidelně opakují. Zahrnuje profesní diagnostiku s psychologem a pracovní poradenství včetně nácviku psaní motivačního dopisu a životopisu. Součástí programu jsou také vzdělávací aktivity a motivační trénink, tyto aktivity jsou vedeny zkušenými lektory s důrazem na nácvik nových způsobů chování. Filozofie projektu se nese v duchu podpory zdravého životního stylu, minimalizace rizik spojených se závislostním stylem chování a podporou přebírání zodpovědnosti za kvalitu vlastního života. Konkrétní témata vycházejí z potřeb pacientů, věnujeme se např. prevenci relapsu, dluhovému poradenstvím, nácviku asertivního chování, odmítání, či řešení konfliktních situací. Účast na programu je dobrovolná, je umožněna pacientům v posledních fázích léčby.

Na vzdělávací a motivační program v psychiatrické nemocnici navazuje možnost podporované bydlení v chráněných bytech v Teplicích, které provozuje občanského sdružení White Light I. Součástí chráněného bydlení je také sociální, dluhové a pracovní poradenství, psychoterapeutický program a volnočasové aktivity.

Předpokládané datum ukončení realizace projektu: 31.03.2013.

Videozáznamy z Následné péče

Podívejte se naše videa, pořízená v rámci projektu Následná péče:

Identifikace projektu:

V roce 2005 byl podán Psychiatrickou nemocnicí Horní Beřkovice Pilotní projekt primární protidrogové prevence - Vzdělávací a výcvikové centrum pro Ústecký kraj. Tento projekt má dvě hlavní části, externí a interní. Na úrovni interní rozlišujeme ještě specifickou a nespecifickou část.

• název projektu: Následná péče
• číslo operačního programu: CZ 1.04
• název operačního programu: OP Lidské zdroje a zaměstnanost
• číslo globálního grantu: CZ 1.04/3.1.02
• název globálního grantu: Podpora sociální integrace a sociálních služeb
• číslo prioritní osy: 4.3
• název prioritní osy: Sociální integrace a rovné příležitosti
• číslo oblasti podpory: 4.3.1
• název oblasti podpory: Podpora sociální integrace a sociálních služeb

Psychoterapeutický tým je tvořen:

• Vedoucí klinický psycholog: PhDr. Viktória Ženková, PhD.
  
• Kliničtí psychologové: Mgr. Michaela Šichová, Mgr. Petr Ptáček, Mgr. Marek Macák
  
• Psychologové ve zdravotnictví: Mgr. Anna Arltová, Mgr. Mária Cmarová, Mgr. Lucie Fantová, Mgr. Barbora Jarošová, Mgr. Lukáš Junek, Mgr. Kateřina Ludvíková, Mgr. Barbora Malá, Mgr. Simona Šlesariková
  

PSYCHOTERAPIE
Název vznikl spojením dvou slov psyché označující dech, duch nebo duši a therapeia s významem léčit či ošetřovat. Psychoterapie je tedy ošetřování duše, jejích ran a zranění, která získala na cestě životem.

Aby byla psychoterapie účinná, vyžaduje to vaše plné nasazení a odhodlání. Jen ten, kdo se chce vyléčit a vloží do své léčby veškeré úsilí, má naději na uzdravení, na změnu, kterou v životě potřebuje.

Individuální pohovory, Individuální psychoterapie

Jedná se o doplňkovou léčbu ke skupinové psychoterapii. Pokud z nějakého důvodu nemůžete nebo nechcete mluvit o určitém tématu na skupině, je možné požádat o individuální pohovor s psychologem nebo s lékařem. Cílem takového pohovoru je dané téma společně prozkoumat a pokud je to možné, připravit vás na to, abyste se v pravý čas mohli otevřít na skupině. Individuální psychoterapii nabízí psycholog těm, u kterých to shledá jako potřebné. Rozdíl od individuálního pohovoru je v časové dotaci a systematičtější práci. Jak již ale bylo uvedeno, náš primární léčebný nástroj je psychoterapie skupinová.

Rodinná psychoterapie
V rámci psychoterapeutických aktivit provádíme také rodinnou či partnerskou psychoterapii. Vycházíme z pojetí, kdy je rodina vnímána jako celek, či systém, tvořený všemi rodinnými příslušníky. Při narušení vnitřní rovnováhy tohoto systému vzniká symptom nebo nemoc u jednoho, či více členů systému. Proto nám přijde důležité, v rámci pobytu pacienta v nemocnici, pracovat i s rodinnými příslušníky, kdy cílem se stává znovunastolení či alespoň směřování k obnovení narušené rovnováhy.

Nabízíme možnost pobytové rodinné (či partnerské) terapie na odděleních léčby závislostí. Jedná se o minimálně dvoudenní a maximálně pětidenní (pondělí až pátek) pobyt na oddělení. Rodinní příslušníci či partneři absolvují léčebný program společně se svým blízkým. Zároveň mohou využít konzultací se členy terapeutického týmu nebo rodinné (či partnerské) psychoterapie s psychologem. Jedná se o jedinečnou možnost, jak se více dozvědět o obtížích svého blízkého a o způsobech, jak se k němu chovat, zároveň mít možnost sdílet s odborníky i své starosti či nejistoty spojené s fungováním vaší blízké osoby, která se dostala do léčby. Očima pacientů (2011/4)

Dramaterapie
Dramaterapii lze definovat jako psychoterapeutický přístup využívající divadelních prostředků pro nalezení příznivé rovnováhy v oblasti duševní a tělesné nebo ve vztazích či se záměrem osobního rozvoje.

Dramaterapie se nezaměřuje pouze na řešení konkrétního problému, ale snaží se nepřímo prostřednictvím hry, příběhu, role nebo situace rozšiřovat náhled na situaci vlastní a nalézat řešení problémové oblasti či přispět k odžití traumatu. Účastníci dramaterapeutických sezení většinou nevstupují do rolí sebe samých a nepřehrávají reálné situace ze svého života, jako je tomu například v psychodramatu. Více se pracuje s tématy, která se objevují spontánně v rámci právě probíhající terapie. Tato témata ve spojení s nejrůznějšími divadelními prvky vytvářejí “projekční plátno” pro aktivní navození žádoucích změn v reálném životě.

Muzikoterapie
Muzikoterapie je aktivita, která využívá hudbu jako komunikační prostředek. Hudba mluví ke každému jinak, proto otevírá u každého jiné pocity, vzpomínky a tělesné prožívání. Cílem je, aby se každý účastník ponořil skrze hudbu do sebe, vnímal své pocity a nechal plynout vzpomínky nebo fantazie, které se vynoří. Následně mají všichni účastníci možnost mluvit o tom, co zažili a jak to koresponduje s jejich aktuální životní situací.

Pomáhá jednak receptivní muzikoterapie (poslech hudby) a jednak provozování hudby, které někdy slouží jako emoční ventil, jako prostředek restrukturace vztahu jedince a kolektivu. Obvykle se neklade důraz na obsahovou stránku díla, ale na jeho bezprostřední působení. Pacienti mohou v nemocnici využít některých hudebních nástrojů, které jsou na jednotlivých odděleních k dispozici, nebo jsou součástí vybavení multifunkčního centra (klavír, kytara, bubínky, triangl apod.).


Neverbální techniky
Prostřednictvím neverbálních technik se vytváří prostor pro společné setkání lidí s jejich jedinečností a složitostí zároveň. Díky nejrůznějším hravým a zážitkovým technikám se dostávají účastníci více do kontaktu se svým prožíváním, emocemi, postoji, životními hodnotami, ale také s překážkami, které jim brání v dosažení svých cílů a potřebných životních změn. Neverbální podoba těchto aktivit pomáhá obejít kontrolní racionální složku, která často brzdí uvědomění si skutečné podstaty problému. Jedná se o skupinovou aktivitu, kterou připravují a vedou psychologové jednotlivých oddělení.

Relaxace
Součástí psychoterapeutických aktivit jsou také různé relaxační techniky. Jsou určeny těm, kteří se chtějí naučit pracovat s napětím v těle, které nám každodenní stresující život přináší. Cílem je naučit se vědomě odplavovat z těla napětí a navodit si stav uvolnění a relaxace vždy, když to bude potřeba. K psychoterapeutické léčbě neodmyslitelně patří i práce s tělem, dechem, napětím a uvolněním. Mezi nejčastěji používané druhy relaxace patří autogenní trénink či progresivní relaxace.

„Beřkovický den NE!závislosti“ - den absolventů léčby závislostí v PNHoB

Myšlenkou této akce je udržet kontakt s našimi absolventy i po ukončení léčby a oslavit jejich úspěšnou abstinenci. V přátelském duchu se tu probírají úspěchy i případné potíže, s nimiž se absolventi potýkají, čímž se nám naskýtá možnost využití šance ke vzájemné podpoře. Blízkým a rodinným příslušníkům je dán prostor, v němž mohou sdílet své zkušenosti o životě s abstinujícím. Jsme velmi rádi, že absolventi projevují zájem podělit se během dne o své zkušenosti i se současnými pacienty oddělení pro léčbu závislostí PNHoB a podpořit tím jejich motivaci. „Beřkovický den NE!závislosti“ se společně zakončuje neformálním posezením v přátelském duchu.

Veškeré inforamce o již tradičním Dnu NE!závislosti naleznete na samostatných stránkách našeho multifunkčního centra.

První úspěšný ročník se konal 4. června 2011 a setkal se s kladnými ohlasy. Setkání každoročně opakujeme - první červnová sobota je tak oslavou abstinence v Horních Beřkovicích! Těšíme se na shledání i v letech příštích.

Přečtěte si článek o Dnu NEzávislosti - časopis PNHoB Očima pacientů č. 4/2011

Náš tým tvoří:

• vedoucí ergoterapeutka: Bc. Květa Myslivcová (telefon: 416 808 172, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.),
• rehabilitační tým: Bc.Tereza Nováková, Bc. Michaela Antošová, Ing. et Bc. Zdeňka Vokůrková, Floriánová Eva, Fričová Martina, Martínková Věra, Nováková Věra, Novotný Ladislav, Roškotová Dana, Sýkorová Edita, Veselá Blanka,
• arteterapeutka: Bc. Petra Hurdová.

PRÁCE V DÍLNÁCH:

• jedná se o činnostní terapii, v nemocnici jsou pacientům k dispozici prostory v novém Centru manuálních dovedností,
• pacienti do dílen docházejí dobrovolně po dohodě s lékařem, pokud to umožňuje jejich zdravotní stav,
• při příchodu do dílny si každý po domluvě s ergoterapeutem vybere činnost, kterou by se chtěl zabývat – někteří pacienti dávají přednost činnostem, které mají svůj daný postup a zadání, jiní zase raději tvoří podle vlastní fantazie,
• ve všech dílnách jsou k dispozici rozmanité činnosti – práce s keramickou hlínou, ruční práce (s vlnou, látkami a textilem), práce s papírem, výroba a další zpracovávání ručního papíru, v menší míře práce se dřevem, nejrůznější přípravné činnosti – zpracovávání různých materiálů, pomoc při přípravě výrobků na prodej – lepení visaček, balení apod.,
• prvořadým cílem pracovní terapie je vhodná aktivizace, dále pak smysluplné vyplnění volného času, utužování pracovních návyků, zlepšení koncentrace,
• v řadě druhé jde o vytváření výrobků – své výrobky si pacienti mohou odkoupit, ostatní jsou potom k dispozici při Vánočním prodeji v nemocnici nebo v obchodě „Jedna Bedna“ v Praze v Žitné ulici.

Fotografie z terapeutické dílny

TĚLOCVIČNA:

• důležitou součástí psychiatrické rehabilitace je pohybová terapie. Využíváme především skupinovou formu s cílem rozvoje osobnosti, vytrvalosti, podpořit sebevědomí a smysl pro zodpovědnost,
• převážně využíváme kinezioterapeutické programy.

CVIČNÁ KUCHYŇ A CVIČNÁ PRÁDELNA:

• pacienti mají k dispozici terapeutický prostor pro přímé individuální nácviky modelových situací,
• v závislosti na řešení konkrétních činností se detailně zaměřujeme na provedení aktivity a to nejen s ohledem na porozumění, samostatnost a kvalitu provedené aktivity, ale zaměřujeme se také na změnu životního stylu. Všechny nabízené aktivity propojujeme s ergonomií - cílem aktivního ovlivnění postury jedince.

AKTIVIZAČNÍ ČINNOSTI NA ODDĚLENÍCH:

• provádí se u těch pacientů, kteří nejsou schopni docházet na pracovní terapii do dílen buď z důvodu jejich imobility, nebo je pro ně práce v dílnách příliš náročná především z hlediska schopnosti dlouhodoběji se koncentrovat,
• tuto terapii provádějí terapeuti buď přímo na odděleních nebo se s cíleně vybranou skupinou pacientů přesunou do jiných prostor nemocnice,
• délka terapie se pohybuje od 30 po maximálně 90 minut a zahrnuje jednoduchá tělesná cvičení, aktivizaci pomocí jednodušších pracovních technik, trénink paměti a dalších kognitivních funkcí, relaxace, terapeutické skupiny na témata, která pacienty samotné zajímají,
• hlavním cílem těchto přístupů je základní aktivizace a udržování stávajících funkcí.

SKUPINOVÁ ARTETERAPIE:

• provádí se na různých odděleních v různých formách, každý terapeut provádějící arteterapii si volí svůj přístup,
• základní formou je malování různými technikami na téma zadané terapeutem, téma se zpracovává buď skupinově nebo individuálně ve skupině,
• o vzniklých obrázcích se poté ve skupině hovoří,
• další formou je spíše činnostně zaměřená arteterapie, při které se pracuje především s fantazií, používají se různé techniky, přírodní materiály, méně používaná je terapeutická práce s keramickou hlínou,
• zadávaná témata se týkají především aktuálních potíží, malováním se pokoušíme vyjadřovat především emoce, vnitřní stav každého z pacientů,
• arteterapie umožňuje pacientovi jiný pohled na potíže, které prožívá – pohled skrze obrázky může být často inspirující, může být významným pomocníkem v procesu sebepoznávání, malování poskytuje možnost vyzkoušet si ne zcela obvyklou formu komunikace v arteterapii nám nejde o vytváření hezkých obrázků, chtěným, i když ne vždy dosaženým cílem je lepší poznání sebe sama a pochopení některých procesů, které v nás probíhají právě pomocí malování nebo jiné výtvarné činnosti.

Fotografie z výstavy arteterapie

PROFESNĚ DIAGNOSTICKÉ PRACOVIŠTĚ:

Novou součástí ergoterapie je profesně diagnostické pracoviště, kde pacienti pod vedením pracovního terapeuta vytváří výrobky ze dřeva. Jedná se o terapii cílenou tzn. že vybraní pacienti se zaměřují na naučení či prohloubení dovedností práce se dřevem.

Je zde možné renovovat starý nábytek, vyřezávat lupínkovou pilkou, brousit i natírat, ale i vytvářet samostatné návrhy, které si pacient posléze sám realizuje.

Cílem zapojení pacienta do programu profesně diagnostického pracoviště je trénink pracovních dovedností, koncentrace, plánování a logického myšlení. Délka terapie je 105 min.

Oddělení byly zakoupeny různé sportovní potřeby, rehabilitační pomůcky, knihy, společenské hry a pro dílny pracovní terapie materiál.

Fotografie z výstavy ergoterapie

Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Veškeré informace o tomto projektu naleznete zde.